05

ÓÐÎÊ 5 – LECIONO 5

Rapide sekiĝanta mebla lako

En Svedio oni produktas rapide sekiĝantan meblan lakon, en kies [1] konsiston eniras minimuma kvanto da formaldehido kaj ne eniras aromaj solviloj [2].

La meblon, kovritan per tiu [1] lako, oni povas poluri post [3] unu horo ĉe la temperaturo 20o C [4]. Ĉe uzado de tia [1] lako pliboniĝas kondiĉoj de laboro kaj plialtiĝas la rendimento de laboro de meblistoj [2].

Êàìýíòàðû – Komentoj

1. Ó ýñïýðàíòà 10 ïûòàëüíûõ ñëîâࢠ(çàéìåíüí³êࢠ³ ïðûñëî¢ÿ¢), ÿê³ÿ, ÿê ³ ìíîã³ÿ áåëàðóñê³ÿ ïûòàëüíûÿ ñëîâû, ïà÷ûíàþööà íà “k”: kiu? – õòî?, êàòîðû?, kio? – øòî?, kia? – ÿê³?, kie? – äçå?, kien? – êóäû?, kiam? – êàë³?, kiom? – êîëüê³?, kial? – ÷àìó?, kiel? – ÿê?, kies? – ÷ûé?

Êàë³ çàìÿí³öü ïà÷àòêîâàå “k” íà “t”, óòâàðàþööà ¢êàçàëüíûÿ ñëîâû: tiu – òîé, tio – òîå, tia – òàê³, tie – òàì, tien – òóäû, tiam – òàäû, tiom – ñòîëüê³, tial – òàìó, tiel – òàê, ties – òàãî.

2. Ñóô³êñû: -ist- àçíà÷àþöü ïðàôýñ³þ, ñòàëû çàíÿòàê (specialisto, kemiisto, laboristo, konstruisto, inventisto); -il- àçíà÷àå ïðûëàäó, ³íñòðóìýíò, ñðîäàê (miksilo – çüìåøâàëüí³ê, ì³êñýð, premilo – ïðýñ, direktilo – ðóëü).

3. Ïðûíàçî¢í³ê³: post – ïàñüëÿ, çà, ïà-çà: post la ricevo – ïàñüëÿ àòðûìàíüíÿ, post minuto – ïðàç õâ³ë³íó.

4. Ïàðàäàê ñëîâࢠó ýñïýðàíòà ñâàáîäíû, ÿê ³ ¢ áåëàðóñêàé ìîâå: ¸í ìîæà ïàäêðýñüë³âàöü íîâóþ ³íôàðìàöûþ ¢ ôðàçå ³ ëÿã³÷íà âûäçÿëÿöü ñëîâû ö³ ãðóïû ñëîâà¢.

Ñëîâû – Vortoj

Seka – ñóõ³, Svedio – Øâýöûÿ, konsisti – ñêëàäàööà, iri – ³ñüö³, õàäç³öü, kvanto – êîëüêàñüöü, formaldehido – ôàðìàëüäýã³ä, solvi – ðàñòâàðàöü; ðàøàöü, kovri – íàêðûâàöü, çàêðûâàöü, povi – ìàã÷û, poluri – ïàë³ðàâàöü, horo – ãàäç³íà, bona – äîáðû, kondiĉo – óìîâà, rendimento – ïðàäóêöûéíàñüöü.

Ìàã÷ûìà, âàì ¢æî ïðûéøëà äóìêà, øòî ëÿã÷ýé ³ ö³êàâåé âûâó÷àöü ìîâó íå àäíàìó, à ¢äâîõ àáî ¢òðîõ. Âû ìàåöå ðàöûþ, ³ ÿø÷ý íÿ ïîçíà ãýòóþ äóìêó çüäçåéñüí³öü! Ðàçàì ìîæíà ïðàâÿðàöü âåäû, âûïðà¢ëÿöü ïàìûëê³, âåñüö³ íåñêëàäàíûÿ ãóòàðê³ ³ ïåðàêëàäàöü – íàêîëüê³ ãýòà ¢ âàøûõ ñ³ëàõ – çü áåëàðóñêàé ìîâû íà ýñïýðàíòà. Eble, en vian kapon jam venis la ideo, ke estas pli facile kaj interese studi la lingvon ne sola, sed duope aŭ triope. Vi tute pravas, kaj ankoraŭ ne estas malfrue realigi tiun ideon. Kune oni povas kontroli la konojn, korekti erarojn, fari frazojn, konversacii pri simplaj aferoj kaj traduki – laŭ viaj fortoj – el la rusa en Esperanton.
05



 
ïî÷òà