08

ÓÐÎÊ 8 – LECIONO 8

Plasta tego de alta fortikeco

Tre [2] malmolan diafanan tegon por protekti surfacojn de pecoj el aluminio kaj el aliaj neferaj metaloj ellaboris firmao “Dow Corning” /Daŭ Korning/.

Inventemaj [4] firmaanoj [4] informas, ke la tego konsistas el silikona rezino, en kiu estas regule dispersitaj plej [1] malgrandaj homogenaj partikloj de silicia duoksido. Ĝi surmetiĝas [3] kaj solidiĝas same facile, kiel plejparto [1] da simplaj organikaj tegoj, kaj garantias ne malpli bonan protekton ol anodado.

Post solidiĝo de tia tego kun uzo de varmigo, estiĝas maldika diafana malmola filmo, kiu bone rezistas al daŭra efiko de korodaj, abraziaj, termikaj kaj veteraj faktoroj kaj de tiaj kemiaj substancoj, kiel alkoholo kaj aromaj kombinoj.

Êàìýíòàðû – Komentoj

1. Íàéâûøýéøàÿ ñòóïåíü ïðûìåòí³êࢠ³ ïðûñëî¢ÿ¢ óòâàðàåööà ç äàïàìîãàé ñëîâà plej – ñàìû, íàé-: plej bona – íàéëåïøû, plej bone – íàéëåïåé.

2. ×àñüö³öà tre – âåëüì³: tre bona.

3. Ïðûíàçî¢í³ê sur – íà: sur la ŝtono; suriri – óçûñüö³, surglacia – ÿê³ çíàõîäç³ööà íà ë¸äçå.

4. Ñóô³êñû: -em- àçíà÷àå ñõ³ëüíàñüöü àáî çâû÷êó (komprenema – êåìë³âû, helpema – ÷óëû, laborema – ïðàöàâ³òû); -an- àçíà÷àå “æûõàð, ÷ëåí, ïàñüëÿäî¢í³ê” (asociano – ÷àëåö àñàöûÿöû³, usonano – àìýðûêàíåö, kongresano – óäçåëüí³ê êàíãðýñà).

Ñëîâû – Vortoj

Plasto – ïëàñòìàñà, tegi – ïàêðûâàöü, àáöÿãâàöü, àáë³öî¢âàöü, fortika – ìîöíû, òðûâàëû, mola – ìÿêê³, diafana – ïðàçðûñòû, protekti – àáàðàíÿöü, surfaco – ïàâåðõíÿ, peco – äýòàëü, êàâàëàê, fero – æàëåçà (neferaj metaloj – êàëÿðîâûÿ ìýòàëû), silikono – ñ³ë³êîí, rezino – ñìàëà, regula – ðýãóëÿðíû, ðà¢íàìåðíû, dispersi – ðàñüñåéâàöü, äûñïýðãàâàöü, homogena – àäíàðîäíû, partiklo – ÷àñüö³íêà, silicio – êðýìí³é, meti – êëàñüö³, solida – öüâ¸ðäû (íÿâàäê³), garantii – çàáÿñüïå÷âàöü, ãàðàíòàâàöü, anodo – àíîä, dika – òî¢ñòû, filmo – ïë¸íêà, ô³ëüì, rezisti – ñóïðàö³¢ëÿööà, daŭri – ïðàöÿãâàööà, äî¢æûööà, korodi – êàðàäç³ðàâàöü, abrazia – àáðàç³¢íû, vetero – íàäâîð'å, substanco – ðý÷ûâà.

Ó íàøûì ýêñïðýñ-êóðñå âû ñóñòðýë³ 360 êàðàí¸âûõ ñëîâà¢. Ö³ ¢ñå ãýòûÿ ñëîâû âû çàïîìí³ë³? Ïðàâåðöå ñÿáå ïàâîäëå âàøàãà ñëî¢í³÷êà, ³ íÿõàé âàñ íå çàñìó÷àå, êàë³ íåêàòîðûÿ íå çàòðûìàë³ñÿ ¢ ïàìÿö³. Àäíàê âåëüì³ âàæíà âåäàöü óñå ñëóæáîâûÿ ñëîâû: ïðûíàçî¢í³ê³, çëó÷í³ê³, ïðûñë, ÷àñüö³öû, çàéìåíüí³ê³, ë³÷ýáí³ê³, à òàêñàìà êàí÷àòê³, ñóô³êñû ³ ïðûñòà¢ê³; ãýòûÿ ýëåìýíòû ïà¢òàðàþööà âåëüì³ ÷àñòà ³ ¢òâàðàþöü êàðêàñ ìîâû. En nia ekspres-kurso vi renkontis 360 radikajn vortojn. Ĉu vi memorfiksis ĉiujn tiujn vortojn? Kontrolu vin laŭ via vortareto, kaj ne konfuzu vin tio, se iuj vortoj ĝis nun ne fiksiĝis en via memoro. Tamen estas tre grave scii ĉiujn helpajn vortojn: prepoziciojn, konjunkciojn, adverbojn, partiklojn, pronomojn, numeralojn, kaj ankaŭ finaĵojn, sufiksojn kaj prefiksojn; tiuj elementoj ripetiĝas tre ofte kaj konsistigas la skeleton de la lingvo.
³íøóþ âàñ: ïàëîâà ¢ðîêࢠïðîéäçåíàÿ. Òýàðýòû÷íû ìàòàð'ÿë íà çûõîäçå. Mi gratulas vin: duono el la lecionoj jam estas trastudita. La teoria materialo estas ĉe la fino.
08



 
ïî÷òà